|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
|
|
Charakterizace rostlinné složky vybraných potravin pomocí technik molekulární biologie a instrumentálních metod
Tomíšek, Martin ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání hodnocení autenticity potravinářských výrobků s ovocnou složkou pomocí instrumentálních a molekulárních metod. Konkrétně byla prokazována přítomnost borůvek ve vybraných komerčně dostupných potravinách. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci, chemické složení a botanické zařazení borůvek (borůvka evropská, borůvka kanadská), a na přehled instrumentálních a molekulárně diagnostických metod, které pro analýzu těchto plodů lze použít. Experimentální část se zaměřuje na výběr vhodné metody izolace DNA a vhodných primerů pro molekulární důkaz borůvek v komerčních výrobcích. Analýza DNA byla provedena pomocí metody qPCR a HRM analýzy. DNA byla izolována v dostatečné kvalitě pro PCR a dále byla prokázána přítomnost borůvek u vybraných výrobků metodou qPCR. Pomocí HRM analýzy bylo možné odlišit borůvku evropskou (Vaccinium myrtillus) od borůvky kanadské (Vaccinium corymbosum), jak v kontrolních vzorcích, tak i ve vybraných komerčních výrobcích. Dále byly kapalinovou chromatografií detekovány určité fenolické kyseliny a některé flavonoidy specifické pro borůvky a spektrofotometricky byl stanoven celkový obsah polyfenolů a flavonoidů.
|
|
|
Charakterizace huminových látek izolovaných z vermikompostovaného přírodního odpadu
Marková, Kamila ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá studiem huminových látek (HL) izolovaných z vermikompostovaného přírodního odpadu pomocí spektrometrických metod. Hlavním cílem bakalářské práce je studium fyzikálně-chemických vlastností huminových látek za pomocí moderních instrumentálních technik, jako jsou molekulová absorpční spektrometrie v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), dále pak elementární analýza (EA), termogravimetrická analýza (TGA) a emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP OES). V teoretické části je vypracována rešerše zaměřená na základní informace o HL, kde je popsáno jejich rozdělení i struktura a v neposlední řadě jejich využití v oblasti medicíny, průmyslu či ekologii. Též jsou popsány některé metody, které jsou využívány za účelem studia HL. Nezbytnou součástí práce byla izolace huminových a fulvinových kyselin z vermikopostovaného přírodního odpadu. Z naměřených UV/Vis spekter byly vypočítány absorpční koeficienty, které sloužily k následné charakterizaci HK a FK. FTIR spektra byla využita k určení funkčních skupin studovaných HL. Využitím elementární analýzy byl stanoven obsah biogenních prvků a na základě termogravimetrické analýzy byl určen celkový obsah vlhkosti a popela. Obsah stopového množství studovaných prvků byl stanoven za pomoci ICP-OES.
|
|
|
Vývoj a validace postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Nábělek, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaobírá vývojem a validací postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub. Byl testován postup izolace založený na alkalické hydrolýze otrub a následné adsorpce kyseliny ferulové. V teoretické části se tato práce zmiňuje o složení pšeničných otrub. Je zde zmíněna podrobná charakterizaci kyseliny ferulové. princip adsorpčního mechanismu s popisem použitých adsorbentů. Také jsou popsány použité analytické metody. Byly testovány různé druhy adsorbentů - Aktivní uhlí (2,53 ± 1,16 mg.l-1), Amberlit XAD-16 (241,55 ± 10,42 mg.l-1)., Amberlyst A-21 (105,73 ± 11,87 mg.l-1), Amberlit IRA-900Cl (5,90 ± 0,68 mg.l-1) a Amberlit IRA-96 (189,16 ± 6,49 mg.l-1). Jako nejúčinnější adsorbent byl vybrán XAD-16 pro jeho dobré adsorpční vlastnosti a jednoduchou desorpci kyseliny ferulové. Celý proces prošel podrobnou optimalizací s cílem maximalizovat čistotu finálního produktu. Izolát byl charakterizován pomocí HPLC a FTIR techniky z hlediska obsahu kyseliny ferulové a příbuzných fenolických kyselin. Na základě FTIR analýzy byla objevena kontaminace izolátu proteiny. Byl navržen purifikační postup založený na deproteinace suroviny před samotnou hydrolýzou. Jako ultimátní řešení, které eliminovalo přítomnost proteinů v izolátu byla ultrafiltrace se zachycením molekul s Mw > 10 KDa. Bylo docíleno finální výtěžku kyseliny ferulové 498,44 ± 110,97 mg.l-1. Při přepočtu na výtěžek z jednoho kilogramu otrub jedná se o množství 1,00 ± 0,22 g kyseliny ferulové.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemické a strukturní analýzy k charakterizaci nativní a modifikované huminové kyseliny
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá strukturní a fyzikálně-chemickou charakterizací nativní a methylované huminové kyseliny. Příslušné vzorky huminových kyselin, které byly izolovány z oxidovaného hnědého uhlí Leonarditu, byly charakterizovány pomocí termických a spektrometrických metod. Na základě provedené literární rešerše byly vybrány k určení strukturních a fyzikálně-chemických změn mezi nativní a methylovanou HK následující analytické techniky: termogravimetrie (TGA), elementární analýza (EA), molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), fluorescenční spektrometrie a v neposlední řadě i nukleární magnetická rezonance (13C NMR). Cílem této bakalářské práce bylo nalézt rozdíly ve struktuře, a také ověřit vhodnost použitých technik k charakterizaci těchto biokoloidních látek.
|
|
|
Příprava a charakterizace hydrogelů s difúzním gradientem
Tvrdoňová, Anna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací hydrogelů s difúzním gradientem. Cílem bylo vypracovat literární rešerši na problematiku zabývající se hydrogely s difúzním gradientem, vybrat vhodnou metodu přípravy gradientových hydrogelů a provést pilotní experimenty vedoucí k charakterizaci vlastností připravených systémů, především s ohledem na prokázání gradientové struktury hydrogelů. Vyhodnocení probíhalo na základě vizuálního pozorování, stanovení transportních a viskoelastických vlastností a také pomocí jednoduché metody spočívající ve vážení připravených hydrogelů. Hydrogely byly porovnávány v závislosti na volbě síťovacího činidla, jeho koncentraci a době síťování. Byly připraveny gradientové hydrogely na bázi polysacharidu – alginátu sodného. Výsledky naznačují, že volbou koncentrace síťovacího činidla, stejně jako dobou síťování, lze modulovat finální vlastnosti (viskoelastické i transportní) hydrogelů do požadovaných hodnot. V rámci diskuze výsledků byly navrženy kroky pro komplexnější pohled na danou problematiku a možnosti, jakým způsobem v práci pokračovat.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraného nesteroidního antiflogistika – Ibuprofenu v léčivech pomocí UV/Vis a FTIR spektrometrie
Lindovský, Jiří ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo stanovení obsahu nesteroidního antiflogistika v léčivech pomocí spektrometrických metod a následné porovnání výsledků. Konkrétně se práce zaměřuje na ibuprofen, používající se hlavně jako analgetikum a antipyretikum. Tato účinná látka byla vybrána díky své významné schopnosti absorpce elektromagnetického záření v ultrafialové a infračervené oblasti. Pro tyto účely byla vybrána různá generická léčiva s obsahem ibuprofenu, která byla analyzována pomocí molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR). Důležitým faktorem, ovlivňujícím chemometrické charakteristiky získaných výsledků byla také optimalizace metod. Po navržení postupu práce byly z lékových forem obsahujících ibuprofen připraveny roztoky vzorků pomocí vhodného rozpouštědla, a tyto vzorky byly následně spektrometricky analyzovány. Z naměřených UV/Vis a FTIR spekter byl pomocí metody standartního přídavku vypočten obsah ibuprofenu v jednotlivých vzorcích. Z výsledků vyplývá, že vhodnější metodou pro stanovení obsahu ibuprofenu se zdá být infračervená spektrometrie. Nicméně je nutné podotknout, že velmi záleží na typu použitého extrakčního činidla. Získané informace z této bakalářské práce by mohly posloužit při budoucích rutinních kontrolách a monitorování léčiv.
|
|
|
Fyzikálně-chemická charakterizace půdních huminových látek izolovaných z hnědozemě modální
Churina, Iuliia ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací půdních huminových látek izolovaných z hnědozemě modální na základě mezinárodního postupu IHSS. Huminové látky jsou organické sloučeniny vyskytující se v půdě a mají významný vliv na půdní procesy a vlastnosti. Cílem této práce je získat detailní informace o fyzikálních a chemických vlastnostech huminových látek, jako jsou střední molekulová hmotnost (Mr), spektrální charakteristiky, elementární složení a termická stabilita. Vzorky půdních huminových látek byly charakterizovány termickými technikami, jako jsou termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Pro analýzu vzorků byly použity různé instrumentální metody, jako jsou UV/Vis spektrometrie, infračervená spektrometrie a fluorescenční spektrometrie. Výsledky této práce mohou přispět k lepšímu porozumění půdních procesů a vlastností, což může vést k vylepšení zemědělské produkce a ochraně životního prostředí.
|
|
|
Příprava a charakterizace hydrogelů s difúzním gradientem
Tvrdoňová, Anna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací hydrogelů s difúzním gradientem. Cílem bylo vypracovat literární rešerši na problematiku zabývající se hydrogely s difúzním gradientem, vybrat vhodnou metodu přípravy gradientových hydrogelů a provést pilotní experimenty vedoucí k charakterizaci vlastností připravených systémů, především s ohledem na prokázání gradientové struktury hydrogelů. Vyhodnocení probíhalo na základě vizuálního pozorování, stanovení transportních a viskoelastických vlastností a také pomocí jednoduché metody spočívající ve vážení připravených hydrogelů. Hydrogely byly porovnávány v závislosti na volbě síťovacího činidla, jeho koncentraci a době síťování. Byly připraveny gradientové hydrogely na bázi polysacharidu – alginátu sodného. Výsledky naznačují, že volbou koncentrace síťovacího činidla, stejně jako dobou síťování, lze modulovat finální vlastnosti (viskoelastické i transportní) hydrogelů do požadovaných hodnot. V rámci diskuze výsledků byly navrženy kroky pro komplexnější pohled na danou problematiku a možnosti, jakým způsobem v práci pokračovat.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
host ::
RSS.